Pod Klínovcem - levné ubytování u skiareálu Klínovec

Rekreační dům Ceníky Kontakty Mapy Fotky Okolí Chalupa Na Bídě

Okolí > Top 10

TOP TEN
Náš region má mnoho "nej" a my jsme pro Vás některá z nich vybrali. Vypravte se na netradiční místa, ochutnejte místní speciality........
NEJ Karlovarského kraje aneb poznáte jej když…. ….se hovoří o lázeňství, Becherovce, lázeňských oplatkách, Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech či Karlově běhu.

Nejznámější lázeňské město
Jsou jím bezesporu Karlovy Vary. Nejvýznamnější kulturní akcí je Mezinárodní filmový festival, tradici má divadlo i hudba (Karlovarský symfonický orchestr vznikl v r. 1835 jako jeden z nejstarších v Evropě). Mezi sportovními aktivitami vede golf, dostihy, tenis atd. Karlovy Vary se pyšní mnoha produkty, spojenými právě s tímto městem: likérem Becherovkou, sklem firmy Moser, staletou výrobou porcelánu.

Mezi slavné návštěvníky Karlových Varů patří takové osobnosti jako ruský car Petr Veliký, císařovna Marie Terezie, francouzská císařovna Marie Louisa, císař František Josef I., Johann S. Bach, Johann W. Goethe, Giacomo Casanova, Friedrich Schiller, Ludwig van Beethoven, Karel Marx,, Richard Strauss a mnozí další. Termální karlovarské prameny, které jsou jedinečné svým složením, patří mezi nejúčinější minerální vody na světě. Nejvydatnější z pramenů, karlovarské Vřídlo, tryská z hloubky 2000 m, s vydatností 1500 l za minutu. Vyznačuje se naprostou ekologickou čistotou, se kterou se dnes již u většiny povrchových vod nesetkáme.


Dvanáct karlovarských pramenů slouží v prvé řadě k pitné léčbě, jejíž význam se ani v době velkého medicínského pokroku nezmenšil. Zevní použití minerální vody v rámci široké palety lázeňských procedur, výsledný efekt léčby ještě umocňuje. Množství vody, dobu a výběr pramene určuje lázeňský lékař na základě vyšetření.

Nejkrásnější přírodní scenérie
Přírodní rezervace SOOS
Leží 6 km severovýchodně od Frant. Lázní. Rezervace byla vyhlášena r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami. Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid ohličitý v tzv. mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Dnes zde najdeme evropskou raritu - tzv. křemelinový štít - nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. Je to \\\\\\\\\\\\\\\"měsíční\\\\\\\\\\\\\\\" krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin.

Kladská
V roce 1875 koupil hrabě Schönburg-Waldenburg rozlehlé zalesněné území a na vysoko položené louce (814 m n.m.) poblíž Kladského rybníka dal v letech 1877-78 vystavět lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat, zakoupený na výstavě ve Vídni.

Na přelomu století vyrostlo v okolí ještě 5 dalších srubů. Kolem Kladského rybníka vede 1,5 km dlouhá naučná stezka po vzácných rostlinných společenstvech rašelinišť vrchovištního typu. Už v roce 1933 zde byla vyhlášena přírodní rezervace Kladské rašeliny, kterou tvoří tři rozlehlá lesní rašeliniště. Jedná se o oblast o rozloze cca 600 m2, která zasahuje do čtyř okresů.

Vlčí jámy
Při procházce naučnou stezkou Vlčí jámy se seznámíte s několika přírodními raritami, které dnes ozvláštňují oblast Krušnohoří. V místech, kde kdysi ložiska rudy vystupovala až na povrch, postupovalo se do podzemí zahlubováním. Tam pak byly vyrubány komory. Čas od času se ovšem stalo, že strop komory nevydržel a zřítil se i s okolními stěnami. Tímto způsobem vznikla i největší propadlina Vlčích jam na dole Wolfgang, 120 m dlouhá a 14 m široká. Odkryla nám tak i zbytky starých důlních chodeb. Naučná stezka Vlčí jámy začíná na náměstí Sv. Vavřince v Horní Blatné a končí v téže obci u muzea. Má celkem 7 zastávek a měří 5,5 km. Součástí stezky je i Blatenský vrch s rozhlednou, odkud je úžasný výhled do okolí. Z trasy se také můžete pohodlně napojit na známý Blatenský příkop.

Nejzajímavější historické památky
Patří k nim bezesporu hrad a zámek Bečov nebo hrad Loket, na který určitě nerad vzpomínal Karel IV. Jako malého chlapce jej zde uvěznil jeho otec Jan Lucemburský. Pojďme se ale podívat například do Královské mincovny v Jáchymově. Hornickou osadu Jáchymov založil kolem roku 1516 Štěpán hrabě Šlik. Těžba stříbra se uspokojivě rozvíjela a tak není divu, že byla osada již roku 1520 povýšena na horní město. Protože Šlikové měli právo razit mince, postavili si v letech 1534-46 výstavnou renesanční budovu mincovny.

Roku 1964 se do budovy přestěhovalo jáchymovské Městské muzeum. To je dnes součásti Krajského muzea Karlovy Vary Mincovna je čtyřkřídlá jednopatrová stavba s dvěma nádvořími, nároží směřující do náměstí je opatřeno výstavným bohatě zdobeným arkýřem. Současná muzejní expozice zvaná Jáchymov v zrcadle času má celkem 15 sálů ve 2 podlažích součást prohlídkové trasy tvoří impozantní nádvoří a velmi rozsáhlá historická sklepení mincovny, v nichž je umístěno lapidárium cenných kamenných prvků z Jáchymova a okolí (pozdně-gotické a renesanční portály jáchymovských domů aj. )


Technickou památkou středo-evropského významu je dochovaný dýmník ( mohutný komín odvádějící kouř a zplodiny z prubířských a ražebních prostor mincovny ), jenž byl několik staletí zazděný a k jeho náhodnému objevu došlo až v průběhu rekonstrukce budovy roku 1985.

Zajímavou památkou je bezesporu i hrad Seeberg. Byl postaven koncem 12. století a sloužil jako vojenská obranná pevnost, protože tady probíhaly neustálé boje při německé kolonizaci Chebska. Dnes je tu několik výstavních expozic. Hned u vchodu je místnost, kde bývají výstavy putovní. Následuje výstava Karlovarského porcelánu, Výstava, která je v přízemí i sklepení je doplněná starým nábytkem a v tomto historickém prostředí má úžasnou atmosféru. Největší je v prvním a druhém patře vytvořená expozice dějin nábytku a interiérů v 19. století.

Můžete tu vidět několik místností, které jsou zařízeny nábytkem a bytovými doplňky, sklem a porcelánem v určitém slohu. Máte možnost shlédnout měšťanský empír, biedermeier, druhé rokoko, novogotiku, novorenesanci a chippendail. I když se tady chodí samostatně, bez průvodce, všechno poznáte, mají tu důkladné popisky. V jedné místnosti je i gotická černá kuchyně, kterou si můžete skrz sklo nerušeně prohlédnout. Mají tu také velký, původně asi hodovní sál, s malým balkónkem, kam se bohužel nesmí a odkud musí být báječný výhled do okolní krajiny. Nyní se tady konají různé slavnosti a také se tu oddává.

Nejzáhadnější místo
Chcete – li, aby na vás působilo tajemno, vypravte se na horu Krudum.Celá oblast v okolí Horního Slavkova, Krásna a Lokte je s touto mystickou horou a jejím okolím velice úzce spjata. Původní obyvatelstvo si vyprávělo mnoho bájí, jejichž původ je velmi starý, některé sahají svými kořeny hluboko do středověku, ale i dále. Námětem bylo velké množství historických a sociálních událostí, mnoho pověstí se vztahuje k říši zvířat, lidé svým vyprávěním oživili dějiny, kouzelnou krajinu s podivuhodnými nadpřirozenými bytostmi. Moc nad horami, skalami a podzemím přisoudili trpaslíkům a permonům. Ohři a tůně zabydlili vodníky a překrásnými vílami, jež svými půvaby okouzlily nejednoho pozemského mládence. V temných hvozdech a močálech spatřovali rejdiště čertů, divoženek, bludiček a potměšilých hejkalů. O všech těchto bájných stvořeních, ale také o zlých rytířích, tajuplných Benátčanech, hoře Krudum a úžasných pokladech si vyprávěly celé generace.

O Krudumu se např. říká, že má zelenou hlavu (les), stříbrné srdce (stříbrná ruda) a zlatou patu (v bažinách na úpatí se kdysi rýžovalo zlato). Od Plzně do Chomutova lidé říkávali svým dětem: „ Když budeš hodný, přijde Mikuláš z Krudumu a přinese ti nějaký pěkný dárek, ale jestli budeš zlobit, tak si tě na Krudum odnese.“ Tradovalo se, že stařík má svůj domov na této hoře a odtud roznáší své dary. Často ani nevěděli, kde se tajemný a záhadný Krudum nachází. Tato legenda je velmi propojena se zaniklým kostelem sv. Mikuláše, který ve středověku stával na úpatí hory, na křižovatce cest mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím, a ke kterému se váže také mnoho legend. V současné době se kostel sv. Mikuláše těší zájmu archeologů.

Nejteplejší pramen

Je jím samozřejmě Vřídlo. Jeho teplota je 73 st.C. a tryská do výše 14 metrů..Historie prvního jímání Vřídla sahá do 16.století, tehdy byl pramen označován jako Brudel, Sprudel nebo Fous. Do té doby se v Karlových Varech vyskytovaly pouze přírodní prameny v údolí řeky Teplé. Péče o přírodní vývěry spočívala v jejich ohrazení, aby v období záplav nebyly zaplaveny, jejich vody zásobovaly koupelny. K prvnímu jímání došlo po roce 1571. Do té doby voda pramenů využívána nebyla a odtékala. Vřídlo bylo jímáno na pravé straně řeky Teplé.

Uveďme si některé stavby s Vřídlem pevně spjaté. Jako první připomeneme Obecní lázně, barokní stavbu z roku 1774, o padesát let později nahrazené empírovou kolonádou. Litinovou kolonádu vystřídala dřevěná stavba. Dněšní kolonáda, známá po celém světě byla postavena 1967-1969. První vrty byly mělké a díky tlaku termy nebyl problém zásobovat lázeňské domy. Pacienti v nich mohli využívat koupelí a samozřejmě i léčivou karlovarskou vodu pili. Později na základě průzkumů byly vybudovány 4 šikmé vrty v hloubce 48-49 metrů.

Dnes navštíví Vřídelní kolonádu snad každý návštěvník Karlových Varů. Vždyť koho by fontána tryskající do výšky 14 metrů nepřinutila se na chvilku zastavit a obdivovat se této neutuchající energie z hlubin Země.

Nejvyšší hora
Klínovec (německy Keilberg), 1 244 metrů nad mořem, je hora v severozápadních Čechách, nejvyšší vrchol Krušných hor. Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou a telekomunikační věž vysoká 80 metrů. Z Jáchymova vede k vrcholu lanovka. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Severní svahy hory jsou oblíbeným lyžařským střediskem.

Nachází se poblíž Božího Daru, 4 km severovýchodně od Jáchymova v okrese Karlovy Vary na hřebeni Krušných hor, asi 2 kilometry severozápadně leží hraniční přechod s Německem a obec Boží Dar. Pod severními svahy se rozkládá německé lázeňské město Oberwiesenthal, nad ním se tyčí masiv hory Fichtelberg, která je jen o 30 metrů nižší než Klínovec. Východně, podél hraničního potoka Polava, která pramení na svazích Klínovce v Německu, leží české město Loučná pod Klínovcem a ještě východněji za holým a plochým hřebenem Háj u Loučné. Průměrná roční teplota vzduchu je 2,6°C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 986 mm.

O Klínovci se zmínil Johannes Mathesius v 16. století. Klínovec je zmiňován i v souvislosti s lavinami, které měly za následek lidské oběti, zničení lesů a dokonce poškození několika domů. V historii nesla oblast Klínovce jméno Bartum, jakož i Bartholomäusberg, bylo používáno i jméno Sonnenwirbel. V roce 1817 postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce 1868 shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce 1883 začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné rozhledny. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem „Kaiser-Franz-Josephs-Turm“ slavnostně otevřena.

Věž vysoká 24 metrů stojí na vrcholu dodnes, je však ve špatném technickém stavu a je i s hotelem v současné době v rekonstrukci. Na její vrchol vede 75 schodů. Počet návštěvníků rychle vzrůstal a tak například v roce 1885 vrchol navštívilo 6 000 lidí, z toho však jen 4 623 vystoupilo na věž, důvodem, jak popsal jeden ze současníků, byla především fyzická náročnost výstupu a velmi úzký prostor schodiště. Kvůli silnému větru panujícímu témeř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku 1888 ji kryla skleněná střecha. Vstupné v té době bylo 10 krejcarů.

S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna 1893. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní. K červnu 1897 byla na Klínovci zřízena i poštovní stanice, která za první léto provozu odeslala do Božího Daru přes 7 000 zásilek. V roce 1907 byla přistavěna ještě jedna budova s prostornou halou se stylovým kazetovým stropem, zobrazujícím znaky českých krušnohorských měst. K příležitosti jubilejní výstavy pořádané na počest císaře Františka Josefa I. v ní byly vystaveny průmyslové a řemeslné výrobky z českého Krušnohoří.

Před vypuknutím první světové války byl hotel rozšířen a přistavěno bylo další patro. Současně byla dřívější stáj přestavěna na další ubytovací prostory a celý komplex byl opláštěn dřevem, které se na něm dochovalo dodnes. V roce 1913 měl hotel 40 ubytovacích místností pro 80 lidí. Vedle stájí pro 35 koní zde byly i garáže pro automobily. Se vznikem Československa, ke kterému území připadlo, zmizela i dvojjazyčnost v názvu hory, nejprve byl vybrán a používal se název Klín. V druhé polovině dvacátých let se název ustálil na dnešní Klínovec.

Dříve byla na vrcholu i meteorologická stanice. Počet turistů prudce vzrůstal zejména díky výstavbě silnice přímo na vrchol a také proto, že z Karlových Varů sem pravidelně jezdil autobus. Koncem dvacátých let byl komplex opět rozšířen a počet lůžek se zvýšil na 100. Hostinec v té době provozovala rodina Wohlrab; měl tři velké místnosti: Dotzauerův sál, halu Sobitschka a Müllerův sál. Poslední byl pojmenován po okresním školním inspektorovi Antonu Müllerovi, dlouholetém předsedovi jáchymovského krušnohorského spolku. Pro zimní sporty byly na svazích směrem k Jáchymovu vybudovány sjezdovky a sáňkařská dráha.

Směrem k Oberwiesenthalu byl od roku 1922 v provozu skokanský můstek; zdejší rekord ve skoku 50 metrů vydržel mnoho let. Před druhou světovou válkou měl hotel kapacitu 112 míst. Po válce nesla hora oficiální český název. Proud zejména německých turistů ustal a obnovil se až v roce 1972, po zrušení vízové povinnosti pro občany NDR.

Největší řeka…..,
která protéká Karlovarským krajem je Ohře. Je dlouhá 316 km (z toho 256 km v České republice). Povodí má rozlohu 5614 km². Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Pramen se nachází blízko města Weissen-Stadt (asi 35 km od Chebu). Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, po průtoku Nechranickou přehradou vytváří četné meandry.

Ohře je druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích. Vysoký průtok má na jaře. Průměrný průtok v ústí činí 37,94 m³/s. Celý dolní tok leží v oblasti která má nejnižší hodnoty průměrných ročních srážkových úhrnů v Česku (méně než 500 mm). Využívá se na zavlažování a k zisku vodní energie. Na jejím toku je možno nalézt dvě přehradní nádrže: Skalka (postavena v letech 1962–1964 s celkovou plochou 378 ha) a Nechranice (postavena v letech 1961–1968 s celkovou plochou 1338 ha).

Mezi významná města ležící na řece patří Cheb, Sokolov, Karlovy Vary (lázně při ústí Teplé), Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Louny, Terezín a Litoměřice. Vodácky nejvyhledávanější je úsek Loket - Vojkovice s celou řadou vodácky a turisticky atraktivních míst, jako je Loket, Svatošské skály, Karlovy Vary, cvičná peřej Hubertus, Kyselka, ale také dvěma nebezpečnými jezy Tuhnice a Radošov.

Název Ohře patrně vzešel z jejího keltského pojmenování Agara (Ag znamená losos, Ara znamená tekoucí voda). Tomu odpovídá i její německý název Eger. Jiná teorie přisuzuje původnímu keltskému nebo předkeltskému jménu významy jako hbitost a bystrost.

Nejvzácnější poklad

Karlovarský kraj má opravdový poklad. Podle odborníků se svým významem řadí za korunovační klenoty. Pokud tipujete, že jde o Relikviář sv. Maura, tipujete správně.
Relikviář sv. Maura je prací kolínsko-mosanského okruhu z první čtvrtiny 13. století. Je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné i řemeslné kvality a zcela ojedinělou památkou na území českého státu. V 11. století vznikl ve Florennes (v dnešní Belgii) benediktinský klášter, který postupně získal řadu ostatků svatých - mezi nimi i relikvie sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Na počátku 13. století pro ně byla zhotovena honosná schrána domečkového typu. Na dubové jádro aplikovali středověcí umělci filigrány ze zlacené mědi se vsazenými drahými kameny, které prostřídali s emailovými destičkami s geometrickými vzory.

Relikviář sv. Maura zůstal jako jediný svého druhu ve světském majetku. Ve vlastnictví jej měl rod Beufortů, v jejichž majetku byl také hrad a zámek Bečov. Na konci druhé světové války museli Beaufortové jako šlechta loajální s fašistickým Německem opustit Československo. Heinrich a Friedrich Beaufortové byli podle archivních podkladů členy NSDAP a příslušníky SS. Před útěkem zřejmě ukryli relikviář do zásypu podlahy bečovské hradní kaple v domnění, že se pro něj brzy vrátí. Uplynulo však celých 40 let, které vzácná památka musela přečkat v hlíně, vystavená vlhkosti a korozi.

Pod názvem „Starožitnost“ bylo na podzim roku 1984 zahájeno řešení případu, který nemá v dějinách kriminalistiky obdobu. Kriminalisté hledali něco, ale nevěděli co, a ani nevěděli kde hledat. Prvnotní informace zněla - v západních Čechách, zhruba 150 km od Norimberku se nachází předmět velké historické hodnoty, ukrytý za 2. světové války nebo těsně po ní. Předmět je rozměrově nevelký, avšak v uměleckých kruzích známý. K československým dějinám neměl žádný vztah. Složité pátrání oslavilo úspěch 5. listopadu 1985, kdy byl v hradní kapli pod dřevěnou podlahou a zásypem hlíny nalezen relikviář sv. Maura, který tak po čtyřiceti letech opět spatřil světlo světa.

Tajemný, složitý a dlouholetý „Případ sv. Maura“ se dočkal svého šťastného konce na jaře roku 2002, kdy byl po náročném restaurování v plné kráse vystaven na zámku v Bečově nad Teplou, kam bezesporu patří. Toto nejcennější dílo románských mistrů na území České republiky zařadila 19. června 2002 vláda na seznam národních kulturních památek.

Nejzápadněji položená rozhledna
Rozhledna Háj u Aše se tyčí na stejnojmenném vrchu asi 1 km od Aše. Stavba rozhledny trvala tři roky a dělo se tak v letech 1902-4.

Je postavena podle návrhu architekta Wilhelma Kreise. Takováto 34 metrů vysoká mohutná rozhledna u nás nemá obdoby. Rozhledna má čtyři vyhlídková patra a nejkrásnější je jak jinak z nejvyššího, kde můžete vidět daleké krásy Karlovarského kraje a přilehlé části Německa.

Nejvýznamnější poutní místo
Chlum sv. Maří
První zmínka o Chlumu Svaté Maří pochází z roku 1341. Osídlení místa je však mnohem starší. Ve 13.století zde stála socha Panny Marie a dřevěná kaple. Tu nahradil kolem roku 1400 kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. O poutníky, kteří přicházeli do Chlumu, se starali členové řádu Křížovníků s červenou hvězdou a ti poblíž kostela založili osadu. S místem spojená zázračnost i tajemnost opřádající jeho vznik a nejstarší osudy daly vzniknout řadě pověstí, které se pokoušely záhadné skutečnosti vysvětlovat.

Vznikly zde báje o objevení zázračné Madony, chlumských loupežnících a zdejších kostelních zvonech. Po třicetileté válce se poutě velmi rozmohly a pražský arcibiskup a velmistr Jan Bedřich Valdštejn povýšil zdejší faru na proboštství, což dalo podnět k výstavbě nového chrámu a poutního areálu. Kompletní barokní stavba, byla podle plánů Kryštofa Dienzenhofra dokončena roku 1728.

Roku 1960 byl pozměněn název obce na Chlum nad Ohří. Teprve po dlouhých třiceti letech mu bylo opět vráceno původní jméno. Chlum Svaté Maří byl a pravděpodobně dlouho zůstane oblíbeným poutním místem nejen pro věřící z celé České republiky

© 2009 Abdul

TOPlist